Jak poznat, zda je šperk zlato, stříbro nebo jen pozlacený kov

V každé šperkovnici se najde kus, jehož původ není úplě jasný. Starý prsten po babičcě, náhrdelník koupený před lety na dovolené, náušnice z dávno zapomenutého dárku. Často vás potom zajímá, co vlastně máte. A to je naprosto přirozené — vědět, co nosíte, dává smysl.

Dobrá zpráva je, že ve většině případů to zjístíte poměrně snadno. Tady je postup od nejjednodušší metody po ty složitější.

Začněte puncovní značkou

Punc je malá značka vyražená přímo do kovu — úřední potvrzení ryzosti šperku. V České republice ji uděluje Puncovní úřad a její přítomnost znamená, že šperk prošel státní kontrolou a obsah drahého kovu odpovídá deklarované hodnotě.

Kde punc hledat? U prstenů na vnitřní straně šíny (obroučky prstene), u náhrdelníků a náramků nejčastěji u zapínání, u náušnic na háčku, dříku nebo objímce. Budete potřebovat dobré světlo a lupu — značky bývají velmi malé.

Čísla jako 585 (14karátové zlato), 750 (18karátové zlato) nebo 925 (stříbro) říkají, kolik dílů z tisíce tvoří čistý kov. Samotné číslo ale nestačí — historicky se tato označení běžně falšovala. Směrodatná je puncovní značka Puncovního úřadu, která číslo doprovází. Puncovních značek existuje celá řada — v historii České republiky i v zahraničí jich bylo opravdu mnoho. Moderní české šperky rozpoznáte nejčastěji podle labutě u zlata a kamzíka u stříbra. Starší nebo zahraniční šperky mohou nést zcela odlišné značky.

Pozor — ne všechny státy puncovní značku vůbec mají. Například sousední Německo používá pouze číselné označení ryzosti bez úřední puncovní značky. Pokud máte šperk ze zahraničí a puncovní značku nenajdete, nemusí to nutně znamenat problém — prostě pochází ze země s jiným systémem.

A co malé šperky? Zlato do hmotnosti 0,5 g a stříbro do 3 g puncovní povinnosti v ČR nepodléhají - přesto mohou být zcela legitimně ze zlata nebo stříbra.

Vizuální kontrola: barva a opotřebení

I bez lupy toho oko zkušeného pozorovatele hodně odhalí. Obecné kovy pokovené zlatem nebo stříbrem se prozradí samy — stačí vědět, kde se dívat.

Zaměřte se na hrany, rohy a místa největšího opotřebení — zapínání, vnitřní strana šíny prstene, spoje článků náramku. Právě tam se u pokoveného nebo pozlaceného obecného kovu jako první odhalí základní materiál pod povrchem. Zlatý nebo stříbrný šperk si barvu drží rovnoměrně; pozlacený obecný kov začne na hranách žloutnoout nebo šednout.

Pozor na jeden častý omyl: flekaté nebo nerovnoměrně zbarvené šperky nemusí být nutně obecný kov. Bílé zlato má přirozeně nažloutlou barvu, ale bývá povrchově upraveno rhodiem, které mu dává bílý lesk. Když se rhodium postupem času seškrábe, šperk může působit flekatě — nažloutle tam, kde rhodium chybí, bíle tam, kde ještě drží. Přesto jde stále o zlatý šperk. Tento detail je snadné přehlédnout.

Dalším signálem je zelená nebo tmavá stopa na kůži v místě, kde šperk nosíte. Zlato ani stříbro tuto reakci nevyvolávají — jde o oxidaci mědi nebo jiných kovů, které jsou v obecných slitinách běžné.

Zlato ani stříbro nezanechávají na kůži zelenou stopu — pokud se to děje, kov pod povrchem není drahý.

Co když punc chybí?

Absence puncovní značky automaticky neznamená, že šperk je z obecného kovu. Existuje hned několik důvodů, proč punc nemusí být viditelný nebo přítomný.

• 01Starší šperky — před zavedením povinného puncování se značky nepoužívaly vždy
• 02Zahraniční původ — jiné země mají odlišné systémy značení nebo žádné (viz Německo)
• 03Opotřebení — u velmi starých šperků mohla být značka doslova ošoupána
• 04Malá hmotnost — zlato do 0,5 g a stříbro do 3 g punc mít nemusí (vyhláška č. 363/2003 Sb.)

V takových případech přichází na řadu vizuální kontrola popsaná výše — a pokud ani ta nedá jasnou odpověď, je čas přijít za odborníkem.

Když si nejste jisti: přijďte za námi

Naprostou většinu šperků dokážeme identifikovat přímo v prodejně — bez poplatku a většinou na počkání. Máme zkušenosti a nástroje, které laik doma nemá: kyselinové testy, profesionální lupu i mikroskop.

Výjimečně se stane, že ani tyto metody nedají 100 % odpověď — nejčastěji u velmi starých šperků neznámého původu nebo u neobvyklých slitin. V takovém případě existuje chemická analýza nebo rentgenová spektrometrie, která složení kovu určí přesně na desetiny procenta. Tato analýza se ale používá jen zřídka — v praxi si s drtivou většinou šperků poradíme přímo na místě.

Prostě se zastavte

Máte doma šperk, o kterém nevíte, z čeho je? Přineste ho k nám do Kolína. Identifikaci šperků zakoupených u nás provádíme vždy zdarma — a i u šperků odjinud vám rádi poradíme. Nemusíte se objednávat, nemusíte nic vysvětlovat předem. Stačí přijít.

Za 35 let jsme viděli ledacos — rodinné klenoty předávané po generace, šperky z celého světa i kousky, jejichž původ překvapil i nás. Identifikace je vždy začátek zajímavého rozhovoru.